Obsah:
1. Úvod – základní informace o hathajóze
2. Vliv stresu na rovnováhu současného člověka
3. Vysvětlení rovnováhy a harmonie těla a duše
4. Hathajóga a zvládání stresových situací
5. Závěr - Hathajóga jako každodenní prostředek vhodný k dosažení rovnováhy
 
Úvod – základní informace o hathajóze
Jak uvádějí některé prameny, dala by se jóga označit jako celostní soustava a životní styl, zabývající se všemi složkami lidské osobnosti zvlášť i osobností jako celkem. Ta část, jejímž úkolem je převážně pečovat o rozvinutí všech možností našeho tělesného organismu a o jeho udržení v harmonickém chodu, tj. v dokonalém zdraví se nazývá hathajóga. Hathajóga by se dala označit složením 3 hlavních odvětví, jejichž cílem je celkové pročištění jak organismu tak mysli. Pomocí těchto oblastí lze dosáhnout celkové harmonizace organismu a spojení těla, duše i mysli. Tyto 3 hlavní části bychom si mohli označit jako:
1. pránájáma - soubor dechových cvičení
2. ásany - soubor tělesných poloh
3. dhauti karmáni - soubor pročišťovacích procedur, k nimž se řádí také stahy (bandhy)
Zkusme se teď podívat na jednotlivé oblasti hathajógy a jak pomocí nich lze ovlivnit současný život člověka v naší uspěchané době.

Pranajama
Pranajamou by se dala označit soustava dechových cvičení, které mají za úkol dosáhnout trvalé schopnosti rytmického a hlubokého dýchání, které by zásobovalo náš organismus přiměřeným množstvím kyslíku a dokonale jej zbavovalo kysličníku uhličitého. Pranajama jako vědomé řízení dechu, ovlivňování dechu, svedení pozornosti k dechu, to vše lze označit jako prostředek, který uvolní psychiku, poskytne organismu více času na spotřebování kyslíku (pomalejší vědomé dýchání), díky snížení počtu dechů organismus spotřebovává méně energie, jež vede k menšímu opotřebování organismu. Jedna z legend hovoří, že jogíni kontrolují svůj dech proto, že každý z nás máme svůj čas na zemi vyměřen určitým počtem nádechů a výdechu. Dále může pranajama vést k většímu využití kapacity plic (plné jógové dýchaní vylučuje usazování nečistot a zárodků nemocí v nevětraných částech plic, odstraňuje příčinu plicních onemocnění a plíce jsou více odolné vůči nachlazení a zánětům). Vliv pranajámy lze pozorovat i ve spojení s nervovou soustavou, vzhledem k tomu, že správně dýchající člověk lze pomocí koncentrace na dech být i více imunní vůči nervovému vypětí. Veškeré výše uvedené atributy nás jednoduše přesvědčí o tom, že dochází-li k zhmotnění a uvědomění dechu, ponoření se do našeho nitra a mysli vede nejenom ke zpomalení dýchání, ale i k vědomějšímu prožívání okamžiku.

Ásany
Asany jako soubor tělesných poloh působících na protažení a uvolnění celého těla. Základním pravidlem jógy je NENÁSILÍ. Proto i v tomto případě je třeba zaujímat pozice pozvolna, nenásilně a postupně zvyšovat výdrž v pozicích. V jednotlivých ásánách se snažíme snížit zbytečné napětí, soustředit se jen na části, které jsou v jednotlivých pozicích aktivovány a nutné pro zaujetí a udržení pozice. Velmi osvědčené je i opětovné uvědomění si dechu a zklidnění organismu právě v zaujetí pozice, čímž dochází nejen k procvičování pranajámy, ale i delšímu setrvání v pozici a zaměření se na vnitřní prožitek spojený se zaujetím jednotlivé polohy. Asany jsou různé, daly by se rozdělit podle toho, zda-li se provádějí v sedě, leže, ve stoje, či zda-li dochází k přetočení těla, předklonu, záklonu, úklonu, obrácení apod. Tradiční jógové učebnice uvádí 84 ásan (hathajógových pozic). Vzhledem k tomu, že však každá z pozic má své úpravy, případně zjednodušení, můžeme hovořit i o více než stovce jógových pozic.
Asany hlavně působí ve 3 oblastech:
1. na pružnost páteře, kloubů a kostry
2. na krevní oběh
3. na nervovou soustavu
Pružnost páteře je podle Hathajógy nejdůležitějším činitelem pro uchování mladistvosti a tělesné zdatnosti. Ohebnost kloubů zase vylučuje revmatická onemocnění a zachovává pohyblivost těla do vysokého stáří. Ovlivnění krevního oběhu se v hathajóze děje pomocí inverzních pozic (kdy se nacházíme hlavou dolů) a jednak mechanickým tlakem při různých ásánách, kdy působí na určitě části těla a cévního systému (dochází k omezení průchodu krve v některých částech těla i cévách, čímž je krev nucena proudit jinými cestami, které by za standardní situace nemohla v takovém množství zvolit – může být tlačena nebo zase pozvolna ve vlnách proudit, prokrvuje či překrvuje jednotlivé orgány). Překrvováním jednotlivých orgánů dochází ke zlepšení výživy jednotlivých orgánů, odkrvováním můžeme dosáhnout přechodné úlevy a proplachováním se dokonale odplavují odpadové látky z tkání.

Dhauti karmáni
Pročišťovací praktiky jsou dvojího druhu. Jedním z nich je tělesné cvičení ovlivňující organismu (bez pomůcek), tak aby bylo dosaženo vnitřní čistoty. Pohybovou masáží střev a žaludku dochází k pročištění zažívacího traktu díky speciálním cvičením, jež povzbuzují peristaltiku střev. Druhým způsobem pročišťovací praxe jsou procedury, kdy se používají mechanické pomůcky (čištění jazyka, proplachovaní nosní dutiny či hltanu).

Vliv stresu na rovnováhu současného člověka
Definice stresu se v mnoha zdrojích liší, ale nejlépe by se dal charakterizovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Stres je odpověď organismu, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž, ať už se jedná o zátěž fyzickou nebo psychickou.
Z hlediska dnešní společnosti rozlišujeme 2 typy stresu:
Eustres - jedná se o pozitivní zátěž organismu, která v přiměřené míře vede ke stimulaci k vyšším výkonům
Distres – zde se jedná o nadměrnou zátěž organismu, která může jedince poškodit a vyvolat jak fyzické, psychické tak emoční poškození organismu.
Z hlediska dnešní společnosti, kdy jsme stále vytížení plněním termínu, tíhou zodpovědnosti, plněním společenských očekávání apod., kdy si stále stěžujeme na nedostatek času, může velmi lehce dojít k tomu, že nepoznáme přechod od pozitivního stresu k negativnímu a dochází k poškození organismu. Mezi psychickými reakcemi na stres si můžeme vyjmenovat úzkost nebo deprese, mezi fyzickými trávicí problémy, nespavost, podrážděnost, apatie apod. Reakce organismu na stres je prostá, nejdříve se spustí poplachová reakce (jak tomu bylo již dříve, kdy člověk reagoval na nebezpečí či ohrožení života útěkem nebo bojem. Pokud tedy dojde ke spuštění poplachové reakce začínají pracovat obranné mechanismy a člověk se snaží svůj stres zvládnout. Další fázi je, že si člověk začne na stres pomalu zvykat, začíná se adaptovat, obranné organismy fungují a prvotní šok odezněl. V závěrečné fázi však dochází k vyčerpání organismu. Tělo se dostává do krize, tělo už není schopno dobře reagovat neb dochází k postupnému vyčerpání energetických zdrojů nutných pro zajištění běžných tělesných pochodů. Vyčerpání rezervních zdrojů může vést k těžkým zdravotním onemocněním případně smrti.

Vysvětlení rovnováhy a harmonie těla a duše
Rovnováhu jako takovou lze chápat jako pocit či vědomí, že nám nic nechybí, že se nacházíme přímo ve svém středu. Harmonie se dá označit jako souznění, soulad, vše nám stejně jako v hudbě ladí. Jak však dosáhnout souzvuku těla i duše. Jak zajistit jednotu a zároveň spojení těla i duše. Přidáme-li k tělu a duši ještě mysl, dojde v mnoha případech spíše k nesouladu. Neb nároky dnešní společnosti, nároky nás samotných, nároky rodičů, partnerů, povinnosti, to vše se jen těžce dá skloubit do jediného příjemně znějícího tónu. Jakákoliv nerovnováha v těle může způsobit onemocnění, ať už psychického či fyzického rázu a tím může být pro tělo paralyzující. Důležité však také zůstává i to, proč je důležité zachovat rovnováhu? V případě jakékoliv nerovnováhy, ať už se jedná o lidský organismus či o jakoukoliv věc, v případě nerovnoměrného zatížení dochází k opotřebení a snížení životnosti ať už organismu či věci (vysvětleno v předchozí kapitole viz. stres). Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si udržet dobrý zdravotní stav (zachovat organismus v rovnováze), je dodržování zdravé výživy, kterou se mimo jiné Hathajóga také zajímá a pak tělesná aktivita (ásany). Rovnováhou těla a mysli můžeme tedy vysvětlit jako propojení hlubokého vědomého prožívání s manifestací navenek. Procesy, které se v našem těle (duši) odehrávají dávají impulzy mozku, který je jako příkazy předává tělu a manifestuje tak jednotlivou souhru i navenek. V mnoha případech však ale dochází k tomu, že nám duše či tělo signalizuje mozku něco, s čím si mozek není schopen poradit, protože je paralyzován stresovými situacemi, tudíž dochází k nerozpoznání varovných signálů, ať už je vysílá duše či tělo.

Hathajóga a zvládání stresových situací
Jak už bylo zmíněno stres se do našich životů vkrádá velmi diskrétně, potichu a neslyšně, v mnoha případech se přesvědčujeme, že vše lze zvládnout, ale z hlediska dlouhodobé zátěže organismu nelze predikovat, kdy už dojde k poškození. V některých případech dochází k poškození organismu až po odeznění stresové situace, vzhledem k tomu, že obranná reakce dobře fungovala po dobu trvání stresu. S uvolněním napětí však došlo i k uvolnění „pozornosti“ celého organismu a dlouhodobé zatížení se začalo projevovat. Pokud má být v rovnováze mysl, tělo i duše, je nejdůležitější, aby mysl byla jasná, čistá a prostá, oproštěná od veškerých výkyvů. Vzhledem k tomu, že hathajóga klade důraz na pomalé pohyby, nenásilné provádění, zaměření na prožívání pocitů v jednotlivých pozicích, na vlastní pocity, oproštění se od vnějšího světa, spočinutí v nitru, v tichosti, v meditaci, v následování duchovní čistoty (mluvit pravdu, nepřivlastňovat si, co není mé, oprostit se od chtivosti), či v zachování disciplíny, studia či oddanosti a kázně, je vhodným nástrojem ke zvládání stresu či k nastolení nebo znovunalezení rovnováhy v našem životě.
Všech osm stupňů jógy, podstata Hathajógy je popsáno v knize Jóga-sutra od Patanjali (zhruba 200 let př. n. l.). Těchto osm stupňů jógové praxe je popsáno takto:
1. Yamas – pět etických přikázání, jež bychom měli dodržovat, abychom vytvořili lepší svět (mluvit pravdu, dodržovat cudnost, nepřivlastňovat si, oprostit se chtivosti...)
2. Niymas – zachování pěti pravidel kázně (čistota, spokojenost, disciplína, studium a oddanost bohu)
3. Asana – pravidelné fyzické cvičení jógových pozic
4. Pranayama – dechová cvičení, která jsou nedílnou součástí fyzického cvičení a také jejich samostatné provádění
5. Pratyahara – vědomé odpoutání se od vlastních smyslů, těla a mysli.
6. Dharana – koncentrace či schopnost soustředit se na určitou věc.
7. Dhyana – rozvíjení meditace
8. Samadhi – nejvyšší stav blaženosti, jež je cílem jógy. Naše mysl je spojená s bohem nebo jiným objektem naší víry (universum...).
Všech osm stupňů jógy se navzájem prolíná, ovlivňuje a jedna technika podporuje druhou.

Jak pomocí těchto stupňů zvládat stresové situace?
Pranajáma nám může pomoci v situacích, kdy se naše tělo ve stresové situaci nachází, už jen koncentrací na nádech a výdech dochází k celkovému zklidnění. Pomocí technik jako udžají (dech je proveden tak, že stáhneme hlasivkovou štěrbinu, což vytváří hluboký ševelivý zvuk vycházející z hrdla (i když dýcháme nosem), zní jako by šumění moře, či tiché chrápání. Tento typ dechu používáme pro celkové utišení nervového systému a zklidnění mysli, na psychické úrovni má hluboce uvolňující účinek a také dokáže jak nádech tak výdech velmi zpomalit. Brahmari (čmeláčí technika), kdy při výdechu provádíme zvuk jako včela nebo čmelák, jakési mmmmm, můžeme si palce přiložít na tragus, ukazováček, prostředníček a prsteníček do středu čela (třetí oko) a s výdechem zatlačíme na tragus (pro vnitřní prožitek – ale lze i bez). Tlak na tragus můžeme měnit stejně tak jako tóninu, ve které „bzučíme“. Brahmari celkově působí na uvolnění napětí, strachu, neklidu, snižuje krevní tlak a uklidňuje mysl. Pomáhá při bolestech hlavy, migrénách. Zvyšuje koncentraci a paměť. A v neposlední řadě Nádi Šodána (nádech výdech střídavě jednou a druhou dírkou). Nádi Šodána provádíme tak, že složíme ukazováček a prostředníček pravé ruky do dlaně, prsteníček a malíček zůstanou natažené, palec volně. Pak přiložíme palec pravé ruky na pravou nosní dírku a nadechneme se levou nosní dírkou, uvolníme palec, přiložíme spojený prsteníček s malíčkem na levou nosní dírku a vydechneme pravou nosní dírkou. Pak se nadechneme pravou nosní dírkou uvolníme levou a palcem přidržíme pravou tak, abychom levou mohli opět vydechnout. Vše se opakuje vždy výdech nádech jednou dírkou a výdech nádech druhou. Nádi Šodána je vynikající technika k uklidnění mysli a zaměření mysli do vlastního centra, díky této technice jsme schopni dovést svou mysl k současnému momentu. Dále uvolňuje usazený stres, harmonizuje levou a pravou mozkovou hemisféru, působí při nespavosti.
Tyto techniky jsou jen jedny z mála pranajámických technik, které nám mohou pomoci při zvládání stresu.

Dalším pomocníkem jsou i mudry (jóga prstů), pomocí nich lze ovlivnit psychologické, nervové a fyzické problémy. Mudry nevytváří přebytečnou energii, ale fungují spíš jako termostat – optimálně vyvažují pránu. Prána je životní forma kosmické energie, která je všude okolo nás i v nás. Není závislá na dechu, ale dech na ní. Prána proudí v kanálcích, které se nazývají nádi. Prána řídí tělesné funkce a tělo ji zase vyzařuje do okolí. Pokud s pránou dobře pracujeme udržíme si zdravé tělo a klidnou mysl. Prána se dostává do těla vzduchem při nádechu, s potravou, ale také ji přijímáme celým povrchem těla. Mudry (držení prsů určitou dobu v určité pozici s vytvářením určitého tlaku, vytvářením vibrací mohou obnovit rovnováhu prvků v těle.
Každý prst je přiřazen k určitému prvku:
Palec: patří slunci – ohni
Ukazováček: patří vzduchu
Prostředníček: patří nebesům – obloze – éteru
Prsteníček: patří zemi
Malíček: patří vodě

Mudry lze provádět levou i pravou rukou současně, i když někdy stačí jen jedna ruka. Měly by se cvičit lehce, s jemným napětím v prstech. I když by měly být zbývající prsty natažené, měly by být natažené pohodlně. Vzájemné doteky prstů jsou velice důležité. Lze je cvičit kdekoliv, libovolně dlouhou dobu, v různých pozicích. Začátečníci mohou začít 10 minutami, postupně se dopracovat až na 45 minut denně (lze kombinovat ráno a večer). Velmi osvědčeným se ukázalo i zaujetí muder například u dechových cvičení (například u nácviku plného jógového dechu).
Mezi nejčastěji používané a také nejdůležitější patří Čin mudra (špičky ukazováčku a palce se spojí, ostatní prsty jsou protažené). Ovlivňuje svaly a mozek, působí na mentální stres, protože posiluje mozek a odstraňuje negativní účinky napětí. Podporuje koncentraci, zlepšuje paměť, vyvíjí kreativitu, pomáhá při meditaci. Je takovým univerzálním prostředkem, uvolňuje mysl, srdce, pomáhá při nespavosti, depresích a vysokém krevním tlaku.
V konečcích prstů máme 4000 nervových zakončení. Proto jsou mudry tak účinné, jelikož nervová zakončení jsou spojeny s orgány a mohou je ovlivňovat, uvolňovat, povzbuzovat a harmonizovat podle naší osobní potřeby. Muder existuje více než 100.
 

Závěr - Hathajóga jako každodenní prostředek vhodný k dosažení rovnováhy
Pravidelnou praxí hathajógy, ať už zahrnutím dechových či očistných technik, úpravy stravy, relaxací a v neposlední řadě fyzickým cvičením, lze dosáhnout rovnováhy neboť dochází k celkovému zklidnění organismu. Jóga však není magickým prostředkem, ale celkovým životním stylem, jak již bylo podotknuto v úvodu. Pravidelné denní cvičení hathajógy, když k němu přistupujeme zodpovědně a rozumně, může mít neobyčejný přínos a vliv na zdraví našeho organismu. Hathajógové cvičení vede k vyváženosti celého organismu i duševního založení člověka. Vzhledem k tomu, že jsme vedeni k pomalým pohybům a postupnému prohlubování v pozicích, automaticky přejímáme tento postoj i do běžného života, takže dochází ke vymizení nesprávných postojů, skleslému držení postavy, nesprávným pohybům, chůzi a chybným návykům při ležení. Dochází tak ke zkvalitnění spánku, zmenší se sklon k únavě a dostaví se větší schopnost odpočívat. Relaxace, která je v současném světě tak nutná se každodenním užíváním bude prohlubovat a naše tělo i mysl se tak bude dostávat do postupné rovnováhy.
Při ásanách, kdy dochází k celkovému zklidnění a pozorování prožitků vlastního těla vede ke zklidnění a duševnímu klidu. Sebepozorování má blahodárný vliv na regeneraci nervové soustavy a na obnovu duševních sil.
Hathajógové cvičení nám přináší vetší opravdovost, smysl pro důkladnost, svědomitost a pořádek. Osobnost začne nabývat větší ucelenosti a harmoničnosti. Vzhledem, že v Hathajóze nedochází k závodění ani soutěžení hodí se pro každého. Vzhledem k tomu, že lze cvičit v podstatě kdykoliv, jak ráno, tak večer, jen je třeba dodržet určité zásady (větraná místnost, nejíst 2 hodiny před cvičení – proto je vhodnější cvičit ráno, nepít, organismus by měl být vyprázdněný), je jóga vhodná pro kohokoliv.
Už jen tím, že hathajóga vede k postupnému zaujímání pozic či učení se, beze spěchu, naše mysl se postupně dostává do hladiny uvolnění. Základními pravidly zůstává, nenásilnost, pozvolnost, pomalost a plynulost, výdrž, uvolnění a klidný duševní přístup ke cvičení. Koncentrací na současnost, na teď, bez ohledu na minulost či na přemítání o budoucnosti, dovedeme odstranit upnutí na budoucí cíl a nebude docházet k přehánění ve cvičení a budeme cvičit v rámci svých možností.
Dosažení rovnováhy nicméně zůstává celoživotním cílem neb neustálých stresových faktorů či podnětů se v našem životě objevuje spousta, vzhledem k nárokům dnešní společnosti a celkových důrazem na rychlost a schopnost neustále reagovat na nastalé změny. Hathajóga tak zůstává jako jeden z prostředků, který nás naopak vede ke zpomalení a obrácení se do sebe, prožívání vlastních pocitů a orientaci na vlastní osobu. Také na to, jak důležitou roli v našem životě hraje naše vlastní zdraví, ať už fyzické nebo dušení.

Použité materiály:
Karel Werner, Hathajóga (Základy tělesných cvičení jógových)
Václav Krejčík, Vzdělávací program Instruktor Hathajógy
Gertrud Hirschi, Jóga prstů

Webové stránky:
www.yogapoint.cz
www.artofliving.org
www.wikipedia.org